Pro rychlý rozvoj větrných a solárních elektráren v Česku je klíčové urychlit povolovací procesy

Plánované investice provozovatelů distribuční a přenosové soustavy v ČR umožní do roku 2030 uzavřít smlouvu o připojení více než dvakrát většího výkonu větrných a fotovoltaických elektráren, než s jakým počítá Národní klimaticko-energetický plán. 


Nová studie
Na konferenci „Kapacita sítě pro OZE a neinvestiční opatření pro její navýšení“ byla oficiálně představena studie konzultační společnosti EGÚ Brno, vypracovaná pro Hnutí DUHA. Studie upozorňuje na klíčové možnosti dalšího rozvoje obnovitelných zdrojů v české energetické soustavě.

Úvodní slovo do problematiky přednesl energetický expert Hnutí DUHA Karel Polanecký. Hlavními řečníky byli místopředseda Poslanecké sněmovny PČR Karel Havlíček, ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček a předseda Rady Energetického regulačního úřadu Jan Šefránek.

Dle studie s názvem “Možnosti zlepšení integrace obnovitelných zdrojů do elektrizační soustavy” bylo ke konci roku 2024 připojeno k elektrizační soustavě 4,8 GW větrných a fotovoltaických elektráren. Zároveň jsou mezi provozovateli sítí a investory do obnovitelných zdrojů uzavřeny smlouvy, které garantují žadatelům připojení výkonu 23 GW větrných a fotovoltaických elektráren, což je významně více, než předpokládají scénáře Národního klimaticko-energetický plánu pro rok 2030.

Studie obsahuje přehled odsouhlasených žádostí o připojení po jednotlivých regionech a ukazuje, že nejvíce jich bylo schváleno na severní Moravě a v severozápadních Čechách. V jižních Čechách a na jižní Moravě jsou již žádosti dalších investorů často zamítány z důvodu vyčerpání kapacit. Zároveň konstatuje, že další výkon by bylo v řadě případů možné připojit díky negarantovanému nebo sdílenému připojení, pokud by investoři akceptovali omezení maximálně možné výroby svých zdrojů.

Integrace obnovitelných zdrojů
Jako jeden z hlavních problémů hladké integrace obnovitelných zdrojů do sítí byla identifikována dlouhá doba trvání povolovacích procesů. Řada kvalitně připravených projektů dosud nemohla využít uzavřenou smlouvu o připojení, přestože jejich investoři včas plní všechny požadavky.

Na druhou stranu ze závěrů studie vyplývá, že významná část projektů patrně nebude realizována (podobně jako v nedávné minulosti) a existuje prostor uvolnění kapacit, které jsou pro ně rezervovány. Studie proto doporučuje zavést regulatorní opatření k takzvanému “vyčištění front”, které by umožnilo náhradu stagnujících projektů reálnými. 

Souběžně je zveřejňována studie “Kroky k chytré a efektivní síti”, kterou připravila organizace Frank Bold Society. Studie na základě zahraničních zkušeností shrnuje možná opatření pro zvýšení výkonu obnovitelných zdrojů, který lze připojit do sítě. 

„Studie obsahuje řadu podmínek, jejichž splnění je nutností pro modernizaci tuzemské elektroenergetiky. Vyčísluje také náklady na rozvoj distribuční a přenosové soustavy v následujících letech. V letech 2024 až 2035 půjde v průměru o 40 miliard korun ročně, přičemž na integraci obnovitelných zdrojů připadne zhruba polovina této částky,“ řelů Petr Čambala, řídící partner, EGU.

„Solární a větrné elektrárny pokryly v roce 2024 více než 28 % výroby elektřiny v Evropské unii. V České republice se tento podíl pohybuje kolem šesti procent a lze proto předpokládat, že máme prostor pro rozvoj obou uvedených obnovitelných zdrojů. Propočet EGÚ postavený na údajích provozovatelů distribučních soustav ukazuje, že kapacity sítí nejsou nyní hlavní bariérou rozvoje obnovitelných zdrojů. Pokud se podaří zrychlit proces povolování nových větrných a solárních elektráren na úroveň běžnou v úspěšných zemích, elektrizační soustava to při dostatečné investiční aktivitě bez problémů zvládne. Jednou z příležitostí je vymezení akceleračních zón v oblastech s minimálním střetem s jinými veřejnými zájmy. K tomu je však nezbytné, aby poslanci a poslankyně co nejdříve schválili návrh zákona o zrychleném zavádění OZE,“ dodal Karel Polanecký z Hnutí DUHA.