Agrovoltaika: Nová vyhláška umožní pod solárními panely pěstovat víno či lanýže

Nová vyhláška č.  425/2024 Sb., která je také nazvána jako Vyhláška o agrovoltaické výrobně elektřiny ze dne 19. prosince 2024 (dále jen „VAVE“), již vyšla ve Sbírce zákonů. Na její přípravě se podílelo Ministerstvo životního prostředí a Ministerstvo zemědělství.

Tato vyhláška stanoví podmínky pro rozvoj agrovoltaiky:

• druhy zemědělské kultury evidované podle zákona o zemědělství, které se mohou nacházet na zemědělské půdě, na které má být umístěna agrovoltaická výrobna elektřiny,
• podmínky týkající se provedení agrovoltaické výrobny elektřiny,
• podmínky týkající se zařízení, která jsou nezbytnou součástí záměru agrovoltaické výrobny elektřiny (dále jen „nezbytné zařízení“)
• podmínky následné rekultivace po ukončení provozu agrovoltaické výrobny elektřiny.

V praxi to znamená, že od 1. ledna 2025  lze na zemědělské půdě lze stavět agrovoltaiku pro výrobu zelené elektřiny za předpokladu, že se zde mohou nacházet pouze druhy zemědělské kultury vinice, chmelnice, ovocný sad, školka, plocha s kontejnery nebo plocha s lanýži splňující podmínky stanovené nařízením vlády.

Podmínky pro agrovoltaickou výrobnu elektřiny

V souladu s VAVE lze na zemědělské půdě instalovat fotovoltaické moduly v horizontální či vertikální formě, a to tak, že:

• umožňují zemědělsky obhospodařovat plochu nacházející se pod nimi (dále jen „horizontální agrovoltaická výrobna elektřiny“), nebo
• neumožňují zemědělsky obhospodařovat plochu nacházející se pod nimi (dále jen „vertikální agrovoltaická výrobna elektřiny“).

Fotovoltaické moduly horizontální agrovoltaické výrobny elektřiny musí být umístěny ve výšce, která umožňuje zemědělské obhospodařování plochy pod nimi, a to vždy nejméně 210 cm nad povrchem zemědělské půdy. Plocha záměru, na které jsou nezbytná zařízení umístěna níže, než stanoví věta první, není plochou umožňující zemědělské obhospodařování (dále jen „zemědělsky využitelná plocha“). Zemědělsky využitelná plocha musí představovat nejméně 95 % celkové plochy záměru horizontální agrovoltaické výrobny elektřiny.

Fotovoltaické moduly vertikální agrovoltaické výrobny elektřiny musí být umístěny v jedné nebo více řadách, které se střídají se zemědělsky využitelnou plochou. Podíl šíře rozestupů mezi řadami fotovoltaických modulů vertikální agrovoltaické výrobny elektřiny a maximální výšky těchto fotovoltaických modulů nesmí být menší než 3. Plocha do vzdálenosti 50 cm po stranách fotovoltaických modulů vertikální agrovoltaické výrobny elektřiny a plocha záměru, na které jsou umístěna nezbytná zařízení způsobem, který neumožňuje zemědělské obhospodařování plochy pod nimi, není zemědělsky využitelnou plochou. Zemědělsky využitelná plocha musí představovat nejméně 80 % celkové plochy záměru vertikální agrovoltaické výrobny elektřiny.

Celková plocha záměru agrovoltaické výrobny elektřiny se určuje na základě dokumentace záměru podle stavebního zákona jako součet plochy ohraničené spojnicí mezi vnějšími hranami fotovoltaických modulů nacházejících se na vnějších stranách agrovoltaické výrobny elektřiny a dalších ploch, na kterých jsou umístěna nezbytná zařízení.

V případě pohyblivých fotovoltaických modulů horizontální agrovoltaické výrobny elektřiny se výška nad povrchem zemědělské půdy určuje v jejich horizontální poloze. V případě pohyblivých fotovoltaických modulů vertikální agrovoltaické výrobny elektřiny se šíře rozestupů mezi jejich řadami a vzdálenost od fotovoltaického modulu určuje ve vertikální poloze fotovoltaických modulů.

Podmínky instalace a nezbytnost rekultivace

Text VAVE dále stanoví technické podmínky pro instalaci agrovoltaiky, přičemž instalace, provoz ani odstranění nezbytných zařízení nesmí vést k trvalému poškození fyzikálních, chemických nebo biologických vlastností zemědělské půdy. Fotovoltaické moduly a jejich nosné konstrukce lze umístit pouze na plochách, které jsou součástí dílu půdního bloku s druhem zemědělské kultury podle § 2 této vyhlášky.

Nezbytná zařízení musí být spojena se zemí způsobem nevyžadujícím skrývku kulturních vrstev půdy. Není-li to možné, je třeba zvolit takový způsob spojení nezbytných zařízení se zemí, který omezuje skrývku kulturních vrstev půdy na míru nezbytně nutnou. Nezbytná zařízení, vyjma fotovoltaických modulů a jejich nosných konstrukcí, musí být umisťována přednostně na zemědělskou půdu méně kvalitní.

Provedení agrovoltaické výrobny elektřiny musí umožnit úplné odstranění všech zařízení po ukončení jejího provozu tak, aby mohla být zemědělská půda rekultivována v souladu se schváleným plánem rekultivace. Po celou dobu provádění rekultivace vede oprávněný ze souhlasu se záměrem agrovoltaické výrobny elektřiny protokol, v němž zaznamenává použité postupy při rekultivaci, průběh a termíny rekultivačních prací.

Účinnost a nové dotace

VAVE nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2025. Celý znění vyhlášky je ke stažení na tomto odkazu. 

Díky nové vyhlášce tak bude možné na více než 70 000 hektarech zemědělsky obhospodařované půdy zároveň vyrábět elektřinu.

„Výroba elektřiny představuje doplňkovou činnost zemědělské produkce a vyrobená energie se využívá primárně ke snížení nákladů na energie. Instalované panely mohou zároveň pozitivně ovlivnit podmínky pěstování plodin, například díky zastínění rostlin před nadměrným slunečním zářením,” doplnil ministr Hladík s tím, že MŽP bude také vypisovat dotační tituly určené právě na agrovoltaiku.

Originální prvky

Jak informuje advokátní kancelář Doucha Šikola advokáti s.r.o., vyhláška obsahují některé originální prvky. Například, že lze kombinovat fotovoltaickou elektrárnu s pěstováním lanýžů. Zřejmě máme očekávat, že se Česká republika stane lanýžovou velmocí.

Každopádně bude nutné smluvně ošetřit vztahy mezi vlastníkem půdy, zemědělcem a provozovatelem agrovoltaické výrobny, pokud nejde o jednu a tu samou osobu. Jedná se o poměrně složitý proces.

Všechny tři strany musí dohodnout vzájemnou spolupráci ve všech fázích přípravy stavby, a to zejména při jednání se:

✅ stavebním úřadem,
✅ orgánem ochrany zemědělského půdního fondu,
✅ provozovatelem distribuční soustavy a
✅ Energetickým regulačním úřadem.

Další výzvy?

Proces přípravy a realizace agrovoltaiky přináší řadu „výzev“.  Vlastník a provozovatel agrovoltaiky bude chtít zajistit, aby se jím financovaná stavba nestala součástí pozemku, na kterém se nachází, což vyžaduje další smlouvu.

„Smluvní strany si také budou muset domluvit, kdo ponese odpovědnost za případné škody na solárních panelech a jiném zařízení, a jak bude kompenzováno zemědělcům případné snížení úrody. S tím souvisí i obecná otázka dělení výnosů z provozu agrovoltaické elektrárny,“ dodávají právní experti z advokátní kanceláře Doucha Šikola advokáti s.r.o., která zájemcům o agrovoltaiku nabízí právní poradenství.