Klíčová opatření pro další rozvoj OZE v Česku

Pro připojení vyššího podílu OZE je vedle budování energetické infrastruktury potřeba upravit legislativu a zavést nová opatření, která umožní více využít kapacity sítí. Vyplývá to ze studie poradenské společnosti EGU zpracované pro Hnutí Duha, která analyzuje možnosti zlepšení integrace fotovoltaických a větrných elektráren do české elektrizační soustavy.

Ke konci roku 2024 bylo do distribučních soustav připojeno 4,8 GW výkonu fotovoltaických a větrných elektráren. Převahu tvoří fotovoltaika (92 %) a výkon je přibližně rovnoměrně rozdělen mezi domácnosti, podnikatele a velké instalace.

Podmínkou pro další instalace OZE je dostatečný prostor pro investice u provozovatelů distribučních sítí a přenosové soustavy. V příštích deseti letech bude v tomto sektoru třeba investovat alespoň 40 miliard korun ročně.

Pro splnění očekávání spojených s nově instalovanými výkony fotovoltaik a větrných elektráren je na místě se inspirovat v zahraničí, kde fungují nejen rychlejší povolovací procesy, ale i nová pravidla a regulatorní nástroje. Jde například o zpoplatnění připojení podle míry zatížení dané lokality nebo zálohový mechanismus spojený s finančními kaucemi, který oddělí vážné projekty od těch spekulativních.

Provozovatelé distribučních sítí (ČEZ Distribuce, EG.D a PREdi) aktuálně evidují okolo 23 GW schválených a přibližně 9,6 GW zatím neschválených žádostí o připojení nových zdrojů. Tento zájem nejen výrazně převyšuje aktuální cíle státu, ale současně klade mimořádné nároky na přenosovou a distribuční infrastrukturu.

EGU odhaduje, že do roku 2030 bude třeba investovat zhruba 240 miliard korun, a do roku 2035 až 475 miliard. Roční investiční náklady na síťovou infrastrukturu se mají zvýšit o 38 % na přibližně 40 miliard korun. 

Kapacita sítí není nafukovací. Pokud se mají připojit další tisíce megawattů, musíme nejen stavět nové vedení, ale také zvýšit využití toho stávajícího. 

Chtyrá pravidla pro připojení
Jako jedno ze snadno přenositelných regulačních opatření ze zahraničí identifikovala studie EGU odstupňování poplatků za připojení, které již úspěšně funguje například v Polsku. Experti navrhují jednoduché pravidlo, kdy čím více žádostí je v dané lokalitě, tím vyšší se platí poplatek. To může pomoci vyřešit aktuální problém s nerovnoměrným geografickým rozložením žádostí, které způsobuje přetížení některých oblastí, zatímco jiné zůstávají nevyužité.

Efektivní může být také zavedení nevratné zálohy při žádosti o připojení, která pomáhá omezit spekulativní záměry. Právě spekulativní žádosti jsou jedním z největších problémů současného systému. Podle EGU nejen blokují kapacitu pro realizovatelné či reálné projekty, ale také výrazně zkreslují představy o plánovaném rozvoji. „Dnes je v systému velké množství rezervací výkonu, které nikdy nebudou realizovány. Ty blokují kapacitu pro projekty, které by reálně mohly vzniknout,“ doplnil P. Čambala.

Studie rovněž navrhuje inspirovat se německou praxí a omezit duplicity i spekulace tím, že by prodloužení rezervace výkonu bylo možné pouze v případě doložení buď vlastnictví pozemku, nebo alespoň uzavřené smlouvy o jeho využívání. Tato podmínka by mohla významně zvýšit transparentnost a efektivitu připojovacího procesu. 

Naopak mezi obtížněji přenositelná opatření patří podle EGU například zkrácení lhůt rezervace výkonu nebo zavedení povinnosti pravidelně dokládat postup prací na projektu. Tato opatření by si vyžádala zásadní reformu stavebního řízení, nejen pro obnovitelné zdroje, ale pro energetiku jako celek. V českém prostředí však zůstává stavební řízení nadále velmi pomalé, což jejich uplatnění zatím zásadně komplikuje.

Hybridní fotovoltaické elektrárny
Mezi technická a specifická regulatorní opatření, která mohou výrazně přispět k vyšší integraci obnovitelných zdrojů do sítě, patří tzv. negarantované připojení. Od června 2024 jej provozovatelé distribučních soustav nabízejí jako možnost připojení do sítí vysokého napětí s tím, že za určitých podmínek mohou omezit výkon zdroje bez nároku na finanční náhradu. Podle EGU by toto řešení mohlo v některých lokalitách zvýšit připojitelný výkon až o 25 %.

Další možností je sdílené připojení, které v jedné lokalitě umožní sdílet rezervovaný výkon mezi více zdroji, zejména mezi fotovoltaickými a větrnými elektrárnami. Tento model přináší výhodu rovnoměrnějšího zatěžování sítě, snižuje náklady na infrastrukturu a zároveň i platby za rezervovaný výkon a může i zvýšit využití vyrobené energie v místě. Tento nový trend kombinování více technologií, typicky fotovoltaiky, větrné turbíny a bateriové akumulace, v rámci jednoho projektu, se označuje jako hybridní fotovoltaické elektrárny.

Za klíčové považuje EGU rovněž zavedení cenové motivace pro zvýšení flexibility dodávek z OZE. „Úspěšný rozvoj obnovitelných zdrojů není jen o připojení většího výkonu, ale i o zlepšení schopnosti výroby a spotřeby reagovat na jeho proměnlivost. Čím budou OZE flexibilnější, tím budou v soustavě významnější,“ uzavřel M. Macenauer.