Velké srovnání agrovoltaických systémů

Výzkumníci ze Švédska a Itálie modelovali ziskovost a nákladovou efektivitu několika typů agrivoltaických (APV) systémů pro evropské osevní postupy a lokality.

Model předpověděl ziskovost a nákladovou efektivitu každého agrivoltaického systému pomocí klíčových ukazatelů výkonnosti, jako je čistá současná hodnota (NPV), diskontovaná doba návratnosti (DPBP) a hodnocení vyrovnaných nákladů na energii (LCOE).

Tento přístup nabídl komplexní ekonomické hodnocení, které podpoří rozhodování v oblasti rozvoje agrivoltaiky v celé Evropě.

Na rozdíl od několika dřívějších studií, které se soustředily na jeden typ systému, střídání plodin, konkrétní lokality a konkrétní náklady nebo příjmy, bylo cílem studie poskytnout komplexnější analýzu ekonomické výkonnosti agrivoltaických systémů.

Analýza odhalila, že nadzemní agrivoltaické systémy dosahovaly lepších výsledků než vertikální systémy. Toto zlepšení bylo způsobeno vyšší produkcí elektřiny a vyššími cenami elektřiny, které kompenzovaly vyšší počáteční investiční náklady.

V rámci předpokladů studie měl jednoosý systém v celé Evropě vyšší ziskovost a nákladovou efektivitu než vertikální a vyvýšené systémy. LCOE jednoosého systému bylo o 20–25 % nižší než u vertikálního systému a o 30 % nižší než u vyvýšeného systému APV, což podle výzkumu naznačuje vyšší nákladovou efektivitu při výrobě elektřiny, zatímco NPV je v celé Evropě „většinou pozitivní“ u jednoosých, vertikálních a vyvýšených systémů.

Kromě toho byla DPBP pro jednoosý systém o 25–30 % rychlejší než u vertikálního systému APV a o 35 % rychlejší než u vyvýšeného systému APV. Jednoosý systém APV navíc vykazoval kratší DPBP a nižší LCOE než referenční konvenční pozemní fotovoltaické systémy.

V Německu a Itálii mají vyvýšené APV systémy vyšší ziskovost než vertikální systémy, protože jejich vyšší výstup elektřiny kompenzuje vyšší náklady spojené s jejich instalací.

Pokud jde o Švédsko a Dánsko, vertikální systémy vykazují vyšší ziskovost, přičemž systémy umístěné v Dánsku nabízejí „výrazně vyšší ziskovost díky vyšším prodejním cenám elektřiny".

Dále bylo zjištěno, že průměrný zisk z osevního postupu je „nejdůležitějším parametrem“, který ovlivňuje zemědělskou NPV, zatímco LCOE projektu je primárně ovlivněno náklady specifickými pro fotovoltaický systém, náklady na provoz a údržbu a reálnými WACC.